|
Ve čtvrtek 24.2.2011 jsme krátce před 17:00 hod vyrazili od našeho hřiště směr Olešnice v Orlických horách. Cesta proběhla, s jednou zastávkou, hladce a v 19:30 zastavila naše kolona před horskou chalupou rodiny Baláků. Teploměr ukazoval záporné hodnoty a my jsme se postupně vypořádali s úkoly v podobě vytopení (teplem nikoli vodou) chalupy, ubytování a nasycení našich žaludků. Foto: http://tatra11.rajce.idnes.cz/U13_zimni_soustredeni_Olesnice_2011/
Šéfkuchař Tonda připravil obložené sendviče, po kterých následovaly výborné palačinky a to hned n a několik způsobů. Po vydatné večeři a seznámení s chalupou jsme chlapce uložili jako jejich maminky a odebrali jsme se k poradě ohledně našeho pobytu, programu a jídelníčku. Zatím co realizační team ve složení Karlos (trenér), Tonda (šéfkuchař), Kladivoun (logistik) a Honza (pan domácí) dolaďoval poslední detaily soustředění, Jindrův žaludek protestoval proti velkému přívalu lahůdek. Trojkombinace v podbě Big mac menu, sendviče a tři palačinek se šlehačkou udělala svoje. S menší nevolností se však Jindra vypořádal chlapsky a rychle, bohužel to však nebylo naposledy co přecenil svoje síly. V pátek ráno po snídani a přípravě lyžařského vybavení jsme vyrazili do místního snowparku Čihálka. Vytvořené sněhové překážky budily respekt. Nejprve jsme prověřili lyžařské a snowborďácké schopnosti našich s věřenců. Po rozježdění došlo i na již zmíněné překážky. Čas na sjezdovce uběhl jako voda a my jsme se všichni ve zdraví přesunuli k obědu. Maestro Tonda připravil exkluzivní špageti a la Olešnice. Následoval polední klid a protože pobyt ve snowparku byl fyzicky náročný, odpolední trénink byl dobrovolný. Děkuji všem třem statečným (Franta,Michal a Bobr) za účast na 4,5 km výběhu spojeného s míčovou technikou, nácvikem správného postoje a v neposlední řadě seznámení s metodami tréninku Suvada Kapitanoviče, zároveň se omlouváme ochranářům přírody, obzvláště borovic :o). Večer se nesl ve znamení hraní společenských her a očekávání příjezdu nejúspěšnějšího trenéra v Tatrovácké historii Filipa V.:o), díky jeho vrozenému smyslu pro orientaci se mu v okruhu 50 km podařilo najít ještě jednu Olešnici, a tak dorazil lehce po půlnoci, dávno po večerce našich svěřenců.  Na sobotu byla připravena celodenní horská tůra po Česko Polském pomezí se zastávkou v Hostinci Lovecký Zámeček na degustaci zmrzlinových pohárů a horké čokolády. Následoval výstup na n ejvyšší horu v okolí s názvem Vrchmezí a nadmořskou výškou 1084 m. Po 12,5 km výšlapu jsme dorazili zpět na chalupu, kde měl Tonda již připravené večerní menu, kuřecí s bramborovou kaší a hovězími karbanátky. Večer Filip zprovoznil projektor a promítal se film s rugby tématikou Forever Strong. Neděle se nesla ve znamení úklidu balení a posledního rozloučeníse se sněhem v podobě návštěvy dolního ski areálu v Olešnici. Počasí bylo, stejně jako celý náš pobyt, ukázkové a obloha byla opět jak vymetená. Sníh byl tvrdý a rychlý. V dolní pasáži sjezdovky se tyčil mohutný skokánek, na který jistě nikdy nezapomene Jindra, který věrný svému vytříbenému lyžařskému stylu varuj dušu na dolině a přisypte mě popela s naprostou absencí pudu sebezáchovy překonal místní kritický bod, bohužel svůj veleskok neustál. A tímto podruhé a naštěstí naposledy přecenil svoje schopnosti. Ve 14:30 jsme vyrazili k domovu a naše svěřence předali rodičům v 17:15 před stále ještě naším svatostánkem. Chtěl bych poděkovat všem účastníkům soustředění jmenovitě za U13: Fandovi, Michalovi, Maxovi, Jáchymovi, Eldarovi, Hanušovi, Richardovi, Jindrovi, Filipovi, Bobrovi. Karlosovi jakožto U13 čekateli a rugbyovému potěru Lojzíkovi a Kubovi za příkladný přístup k soustředění. Závěrem bych chtěl velice poděkovat členům realizačního teamu jmenovitě Tondovi Rubášovi, Honzovi Balákovi, Romanu Kladivovi, Filipovi Vackovi a v neposlední řadě za materiální podporu Romanovi Ryglovi bez jmenovaných by nebylo možné naše soustředění vůbec realizovat. Věřím, že si celou akci příští rok zopakujeme a kladně se projeví na našem jarním herním projevu. Karlos 11
|