V sobotu jsme se sešli k sehrání přátelského utkání s italskými hosty. Toto setkání nám umožnil uskutečnit Milan Černý se svým přítelem z Itálie Davidem Dydkem.

Hosté z Itálie přijeli v pátek a ubytovali se v hotelu Sport pod naším hřištěm. Odpoledne měli domluvený trénink na našem hřišti, ale z důvodu velké únavy toho nevyužili. Nicméně byli hosty na mistrovském utkání našeho "A" proti Spartě. Milano dorazilo se svým rezervním týmem doplněným o několik hráčů ročníku 89. My jsme nastoupili s našimi juniory doplněnými několika kadety.

Sestava: Scheiner, Goldstein, Chaloupka, Križánek, Pflanzer, Kořený, Hřebík, Havel, Křiklán, Šteffek, Kadlec, Kafka, Votava, Bartoň

Na lavičce byli připraveni už jenom dva marodi Honza Fatka a Karel Berounský. Bohužel po dvou zraněních během zápasu v základní sestavě (Šteffek, Bartoň) jsme přemluvili Honzu (který na tom byl přece jenom zdravotně lépe) aby nastoupil. Za druhého zraněného nastoupila posila od hostí.  

Zápas se hrál na třetiny po 20 min.

První třetinu jsme jasně dominovali ve všech herních situacích a po dvouch pětkách Vojty Havla, jedné Michala Križánka, jedné Honzy Kadlece a jedné konverzi Tomáše Bartoně jsme vedli 22 : 0. Kluci hráli velice dobře útočně. neustále se podporovali a drželi balon pod kontrolou i přes několik fází. Přímo offenzivní explozi měli Vojta HAvel, Marek Goldstein, Michal Križánek a hlavně Honza Kadlec, který svým pohybem dokázal navázat několik obránců a pak uvolnit spoluhráče.   

Druhá třetina už měla úplně jiný obraz. Hosté vystřídali a začali i oni útočit. na naší straně se začali oběvovat staré bolesti s důsledným skládáním a soupeř toho využíval. Řada jeho útoků nakončila pětkou jenom proto, že udělali technickou chybu. My jsme přestali hrát kolektivně a navíc se v této části zápasu zarnili Tom Bartoň a Martin "Pepek" Šteffek.

Tuto třetinu jsme prohráli 0 : 7, takže celkově byl stav po dvou třetinách 22 : 7.

Poslední třetina byla nejbojovnější. výkon kluků se mi líbil. Ač řada z nich hrála na postech, které tak často nehrají byl herní projev dobrý. Hra byla velice vyrovnaná a obě mužstva měla řadu přiležitostí ke skórování. Nakonec možnost púoložit pětku využili pouze jednou hosté a tak konečný stav utákání byl 22 : 14.

O výsledek, ale vůbec nešlo. Opět jsme měli možnost změřit síly se soupeřem ze zahraničí a porovnat naše ragby s tím italským. Vyrovnanost obou soupeřů zajistila náboj utkání, který vydržel po celý zápas.

Moc se nám toto přátelské setkání líbilo a nebýt těch dvou zraněných byli bychom jako trenéři velmi spokojeni.

I po stránce společenské jsme opět nesklamali za co patří velký dík Janě Moravcové, baru - Vladko a našim zraněným spoluhráčům, kteří připravili klobásky Tom Řezáč,  Pavel Vachalec, Dan Růžička a Honza Fatka, který hned po ránu začal připravovat gulášek, ale pak vzhledem k vývinu událostí na hřišti pomohl i tam.

J.F.